Fulltextové vyhledávání

Praktické rady

Kde nakupovat vejce ?

Vejce bychom měli nakupovat v takových obchodech, kde jsou vejce řádně uskladněna a je deklarován původ vajec (číselný kód na skořápce). V žádném případě nenakupovat vejce na místech, kde není zajištěno řádné uskladnění, nebo kde jsou vejce vystavena přímému vlivu slunečních paprsků (stánkový prodej, prodej z auta, nevybavené prodejny).

Vejce bílá a hnědá ?

Barva skořápky u vejce záleží na plemenu slepice. Bývá pravidlem, že slepice s hnědým peřím snášejí hnědá vejce a slepice s bílým peřím snášejí bílá vejce. Na kvalitu vajec barva skořápky nemá vliv.

Jaká je u vajec trvanlivost ?

U vajec je minimální trvanlivost 28 dnů od data snášky. Na obalech se vyznačuje datum minimální trvanlivosti. Pokud výrobce vyznačí na obalu datum snášky, musí být datum snášky také vyznačen na skořápce v daném balení.

Jak se vejce skladují ?

Teplota při skladování vajec nesmí překročit 18°C. Doporučuje se uskladnění v chladu ( +5°C až +8°C). Důležité je nevystavovat vejce prudkým změnám teploty, kdy u vajec dochází k orosení a možnosti tvorby plísní. Vejce nesmějí být vystavena přímému účinku slunečních paprsků. Skořápka se nesmí umývat, aby nebyl odstraněn povlak, který chrání vejce před vnějším prostředím. Vejce se mají do obalů ukládat špičkou dolů.

Jsou bio vejce kvalitnější než vejce z klecových chovů?

Nelze tvrdit, že bio vejce jsou lepší. Z hlediska složení nejsou významné rozdíly, pouze obsah cholesterolu je nižší, avšak srovnatelně nízký obsah cholesterolu mají i vejce z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Vejce z bio chovů mají větší podíl vnitřních vad (krevních a masových skvrn) a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace a možného onemocnění. Ale vejce z bio chovů jsou bezpečnější pokud jde o chemickou kontaminaci, neboť nosnice jsou krmeny krmivy z ekologického zemědělství.

Domácí vejce jsou lepší než vejce z velkochovů?

Domácí vejce se zdají být řadě konzumentů chutnější než vejce z velkochovů, což je dáno tím, že se obvykle konzumují brzy po snesení. Vejce z velkochovů by byla stejně chutná, ale protože se většinou dostanou ke spotřebiteli až po nějaké době po snesení, působí méně chutným dojmem. Složením se příliš neliší, domácí vejce však mívají více nasycených mastných kyselin a cholesterolu než vejce z velkochovu. Barva žloutku, kterou se často argumentuje, nesouvisí se způsobem chovu, ale závisí na složení krmiva a může kolísat od světle žluté po oranžovou jak u domácích vajec tak i u vajec z velkochovů. Hlavním problémem u domácích vajec je výrazně vyšší mikrobiální kontaminace včetně salmonel, která roste se stářím nosnic. Riziko onemocnění je u domácích vajec vyšší, zejména pokud jsou starší a nevhodně skladovaná.

Růstové hormony a antibiotika

Mnoho spotřebitelů je přesvědčeno, že jsou nosnice krmeny růstovými hormony a antibiotiky, které přecházejí do vajec. Používání růstových hormonů u nosnic je legislativně zakázáno a používání antibiotik je povoleno pouze k léčebným účelům nikoliv jako podpůrného přípravku. Při použití antibiotik k léčbě se musí dodržet ochranné lhůty během nichž jsou rezidua antibiotika odbourána a vyloučena z organismu a během nichž se vejce nesmí uvádět do tržní sítě. Vysoká snáška vajec, na které často spotřebitelé poukazují, jsou výsledkem šlechtění a vyvážených krmných směsí. Konzumace vajec je z tohoto pohledu naprosto bezpečná!